VŮLE JAKO NÁSTROJ LÁSKY

VŮLE JAKO NÁSTROJ LÁSKY

        Říká se, že vůle není v životě člověka to nejdůležitější (dobré alibi). Jenže bez vůle nepoznáme, co to nejdůležitější v životě vlastně je! Možná nám poradí básník R. Thákúr: „Spal jsem a snil, že život je radost. Probudil jsem se a poznal, že život je povinnost. Plnil jsem ji a teď vím, že splněná povinnost je radost.“

     A hned jsme chytřejší! Vůle = splněná povinnost = radost. Ale co když je naše vůle slabá? Co když nevíme, které z mnoha povinností upřednostnit?

     Prvotní povinnost máme vůči sobě samým. A protože jsme posvátný prostor (fyzický, energetický a spirituální), je třeba každodenně pečovat o tělo, myšlení a duši. Nic nového pod sluncem. Tělu svědčí přiměřený pohyb (stačí procházka), mysli prospěšné myšlenky (klidné rozjímání), duši láska a krása.

     Teoreticky je to jasné, ale praxe pokulhává. Ego o duchovní vývoj nemá zájem a dělá všechno pro to, aby ho brzdil. Používá k tomu staré myšlenkové programy (v úrovni 3D), které podporují fyzickou i mentální lenost (pasivitu). „Nechce se mi, nemám čas, nebaví mě to…“ Pokud jsme však „znalí“ a míříme výš (do 5D), je nezbytné silou vůle nechuť k pohybu a organizovanému způsobu myšlení překonat. Odměnou získáme spokojené tělo = prospěšné informace = pochopení = smíření = klid. Občasná radost se změní na stav radostnosti. A jsme „doma!“

     Využijme současnou mimořádnou dobu, která celým svým potenciálem pomáhá k restartu těla i mysli. Cílem je jak osobní, tak kolektivní navýšení vibrací. Úroveň vědomí planety Země i lidstva se zvedá. Všichni přispíváme svým dílem. Každou myšlenkou něco tvoříme. Cítíme se dobře a víme o tom? Sláva - jsme  pracovníky světla! Nebo je to jinak? Aha - okamžitě své naladění změňme!

 „Volám Vás, andělé, na nebesích, k milosti vyzývám v modlitbách svých. Držte mě vysoko, ať nadhled mám, na zmatky vezdejší se usmívám…“.

SHRNUTÍ: Jsme trojjedinost. Tělo, mysl, duše.

*Tělo denně „poškádleme“ jakýmkoliv příjemným pohybem. Plně vnímejme libé pocity a hlavně - rozprávějme se svými buňkami! Jsou živé, nápomocné, čekají jen na kontakt a láskyplné vedení. Radostně reagují na smích, pozpěvování, pochvalu, pohlazení, upřímnost a přátelský zájem o chrám duše…

Vůle k pohybu (navzdory lenosti) = zdraví.

*Mysl trpělivě převádějme od naučeného posuzování (všeho a všech, včetně sebe) k neutrálnímu pozorování. Nic není dobré ani špatné; je to takové, jaké to je; všechno je v pořádku; je zajímavé sledovat „jinakost“ lidí a okolní dění z jistoty svého středu…

Vůle k pozorování (navzdory posuzování) = vnitřní klid.

*Duši vyživujme láskou a krásou. Buďme „živí!“ Radujme se z maličkostí; usaďme se ve svém středu, tichu a laskavosti; prociťujme hlubokou vděčnost… 

Vůle k lásce (navzdory strachu) = služba dobru pouhou přítomností!

A-hojte, Jana (2. 2. 2022)