VIRUS LASKAVOSTI

Červnové listy – Kamenačky  /datum 12.6.21/

VIRUS LASKAVOSTI

MIMOŘÁDNÉ  ZPRAVODAJSTVÍ.

*Fenomenální úspěch vědců.  *Covid definitivně poražen.  *Dnes v časných ranních hodinách byl na planetu Zemi vypuštěn virus laskavosti.  *Šíří se rychlostí úsměvu a není před ním úniku.

RADUJTE SE! S velkou pravděpodobností jste již nakaženi! Pokud máte dobrou náladu a usmíváte se (aniž víte proč), je to téměř jisté! Máte-li naopak depku, hleďte se co nejdřív nakazit! Vyběhněte ven a vyhledejte nejbližší shromáždění spoluobčanů (nezáleží na tom, proti čemu demonstrují). Buďte za sebe. CULTE SE!  Povinnost šířit virus laskavosti se týká každého občana. Pomozte do akce zapojit naše staroušky! Jako nejohroženější skupina tak získají virus ihned, bez registrace a zcela zdarma! Uspořenými prostředky za vakcíny (kterých se mimochodem stále nedostává) odlehčí našemu přetíženému zdravotnictví. Okamžitě se stanou produktivní silou společnosti. Ať žijí senioři!  

PROMOŘENOST ÚSMĚVEM musí dosáhnout minimálně 80 % celoplošné populace.

Heslo následujících dnů budiž: „Darujte úsměv a chyťte úsměv!“ Když není co chytit, buďte velkorysí a věnujte jeden úsměv navíc! Nekalkulujte a rozdávejte! Vytrvale infikujte! Nemusíte se přitom vzdávat respirátorů (jistota je jistota). Usmíváte se nejen ústy, ale hlavně očima, usmívají se vaše buňky (chudák imunitní systém si může konečně odfrknout), usmívají se vaše orgány, usmíváte se celí - vibrujete na vysoké smíchotvorné úrovni - a tím jste mimo jakékoliv nebezpečí! (Že jste o tom neslyšeli, přestože se od zpráv ani nehnete? Nalaďte si vlastní stanici - intuice vysílá nonstop!)

SVĚT POTŘEBUJE ODLEHČIT A ROZESMÁT! Jak to udělat? Jednoduše. Klíč je v nás.  Stačí se na sebe ráno podívat do zrcadla a … no, prostě si stačí uvědomit, že jsme na tom zhruba všichni stejně … A je to tady - každý úsměv se počítá! Nějak se začít musí.

K opravdové laskavosti a empatii je cesta klopotnější. Tady fasáda nepomůže. Potřebujeme se zastavit a proniknout dovnitř – do sebe. Vnořit se do hloubky (do tmy) a zjistit, proč jsme takoví, jací jsme. Chce to odvahu, trpělivost a odpuštění. Tak začíná skutečná laskavost k sobě.         

 Darovat úsměv je tedy podstatně snazší. Máme jej „po ruce“ vždycky (stačí se rozhodnout  a dovolit si být za exota). Proto neváhejme a přispějme svojí troškou „do mlýna“ kdykoliv a kdekoliv -  není na co čekat! Vždyť jsme sem přišli rozkvést a zavonět …

„Člověk se liší od vepře tím, že dokáže aspoň občas zvednout oči ke hvězdám.“ (Nebo se usmát na bližního svého; nebo obojí - to je ovšem pecka!)

„USMÁL SE na mě ... Byl milý a nic nechtěl ... Nespěchal a vyslechl mě ... Cítil jsem, že mě má rád ... Odešel tak tiše, jak se objevil … Potkal jsem člověka.“

Zdraví Jana