POMÍJIVOST 6.3
POMÍJIVOST
„Když v této chvíli cítím žár hněvu, zavřu oči a zahledím se do budoucnosti… Za pár let od této chvíle - kde budu já a kde budeš ty?“
Mentální formace (emoce a myšlenky) jsou podmíněné jevy. Květina je podmíněna tím, co nazveme „nekvětinové“ prvky - semínko, živná půda, déšť, slunce, vzduch… Pomáhají květu projevit se. To stejné je s námi. Když nastanou vhodné podmínky, vzniká utváření. Člověk je forma, tak jako strom, oblak nebo slunce. Všechno, co tady vidíme, je forma. („Za viditelným hledej neviditelné.“)
Naše vědomí je živoucí věc. Má organický charakter. Tak jako květina je právě na cestě, aby se proměnila v odpad, odpad současně směřuje k tomu, aby se stal květinou. I my ve svém nitru nosíme odpad (strach) a květy (lásku). Proměňme odpadní materiál na kompost, z něhož vyraší květiny! Buďme vděční za bolest i utrpení. Obojí potřebujeme. Jen musíme vědět, jak bolest využít ke shromažďování energie soucitu, lásky a pochopení.
Ani na okamžik neztrácejme ze zřetele to, co právě děláme a „co se děje.“ Milovaná bytost je pomíjivá. Mění se navenek i uvnitř. Teď příjemná - za chvíli otravná; dnes zdravá - zítra nemocná; dnes živá - zítra mrtvá…
Pomíjivost je samotnou podstatou života. Odmítnout pomíjivost znamená odmítnout život. Když si plně uvědomíme tuto skutečnost, pomůže nám žít rozumně a přiměřeně. Když jsme jako lidé pomíjiví, měli bychom už dnes dělat všechno pro to, abychom byli spokojeni, protože za chvíli tady nemusíme být.
Když do hloubky postihneme pomíjivost svou i toho druhého, pochopíme, že existence blízkého člověka v našem životě je dar. Uvažování o pomíjivosti nám pomáhá uvolňovat pouta negativních emocí.
Mentální formace nejsme my. Rozklad těla není konec, jen ukončení jistého projevu. Oheň zhasne, když spotřebuje palivo. To stejné je s námi. Podmínky musí být postačující, aby projev pokračoval. Pokud nejsou, projevování se zastaví a znovu se objeví někdy v budoucnosti. Opravdová podstata věcí není zrodit se a zaniknout. Zrození a smrt nejsou nic víc než pojmy. Naše opravdová podstata je podstata ne-zrození a ne-smrti. Princip ne-duality. Smyslem života je dotknout se naší skutečné podstaty, abychom sami sebe osvobodili.
„Samou podstatou laskavosti je šířit se. Jsi-li laskavý k druhým,
ještě dnes budou laskaví k tobě a zítra k někomu jinému.“
Jana (6. 3. 2022)