ODLEHČENÍ
„Ono, kamaráde, moc málo lidí ví, jak je život krásný. Velký dar od anonymního dárce. Nechce, aby se o něm vědělo. Jen chce, abys tenhle darovaný život nosil pěkně lehce. Jako kytku v knoflíkové dírce.“
T. G. Masaryk
Božství nám bytostně náleží a funkcí ega je odvádět nás od něho. Ego nás nepřestává krmit iluzemi, které považujeme za skutečnost. Miluje dramata, hektické činnosti, předstírání (hry), významnosti, mimořádnosti, přeplněnost zbytečnými věcmi, slovy, myšlenkami, emocemi… Vlastně všechno to, co běžně žijeme („cirkus na kolečkách“) a bez čeho si svůj život nedovedeme představit. Vždyť kdybychom se dokázali „prohodit sítem“ a zbavit se zatěžujícího balastu, co by nám zůstalo? Potřebujeme týrání, nemoci, drogy, alkohol, bezvýchodnost, zoufalství a antidepresiva - to všechno je totiž lepší než nic! Děsíme se ticha a prázdnoty. Je vůbec možné zbavit se iluzí a nepodělat se strachy?
„Když se odvážíš skočit, padneš do náruče Boha.“
Praxe: Rozhodněte se, že už dnes začnete s postupným vyhazováním věcí, kterých máte plný byt a k ničemu je nepotřebujete. (Pozor! Pokud nechcete dožívat v osamělosti, likvidujte jen svoje krámy. Rozhodně ne ostatních členů rodiny. Věřte, že i tak se domácnosti hodně uleví).
Souběžně odhazujte do mentálního recyklátoru myšlenky a emoce, které tento bolestný proces doprovázejí: „Ale…“. „Co když…?“. „Proč to vlastně dělám?“ „Pane bože, já to nepřežiju!“ Nejenže přežijete, ale s překvapením zjistíte, jak se vám ulevilo a přitom vám nic nechybí. Pochvalte se! Získali jste prostor, přehled a sebevědomí. Udělali jste první významný krok ke svobodě.
Stejným způsobem redukujte svoje slovní projevy. Miřte do neutrality. Vyřazujte přídavná jména: špatné, strašné, šílené, nenormální, nemožné, ubohé, otravné, to už lepší nebude…“) Vzdejte se svých představ. Nezhoršujte probíhající (neutrální) proces negativními komentáři. Nechte situaci otevřenou. Je to takové, jaké to je. Čas ukáže. Ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo…
„Za mého dětství z nás rodiče nebyli „na větvi“. Dodneška slyším přísný hlas svého otce: „Mluv, až budeš tázán.“ Jiří Sovák
Jana (11. 3.)