Mistrovství nereaguje

MISTROVSTVÍ NEREAGUJE

        Jsme naučeni na všechno vnější okamžitě reagovat. Pojmenovat, ohodnotit,  přesně označit (onálepkovat) a nacpat do přeplněné kartotéky k ostatním (starým) programům mysli. Pořád dokola. Stále přidávat a nic nevyhodit! To stejné platí o nakupování a hromadění zbytečných věcí. Sice je nepotřebujeme, ale protože na ně „máme“, tak je máme! A zvyková energie si spokojeně bytní…

    Obáváme se, že je přeplněno? „Ale kdepak“, ujišťuje nás nenasytné ego, „právě naopak! Čím víc toho nasyslíš (hmotně, myšlenkově i emočně), tím se budeš cítit bezpečněji!“ Jenže ouha - ono to nějak nefunguje… Podvyživená duše, zavalená všemožným haraburdím, už nemá kam ustoupit! Prohlubující se nerovnováha mezi hmotou a duchem je příčinou našich strachů, smutků, nejistoty a vnitřní prázdnoty…

    Náklad, který vláčíme všude s sebou, je stále těžší…   Nabídka nejrůznějších svodů (včetně spirituálního ega) je obrovská a stále narůstá. Přitom téměř všechno, po čem chtivě sáhneme, se časem stane obtěžujícím balastem. Přesto se ho nedokážeme zbavit („to se může ještě někdy hodit“). Když neumíme přestat s nesmyslným skladováním věcí, které nám ubírají životní prostor a zahlcují hlavu, jak chceme zvládat zátěž psychickou, která není nikde vidět?

    Anděl přeměny, náš věrný přítel a průvodce (zatím neznámý), který by nám okamžitě a rád odlehčil, si bez našeho pozvání a žádosti o pomoc ani neškrtne! (S výjimkou samotného závěru, který má plně ve své režii - naštěstí pro nás).

    Pokud si neuvědomíme, že máme všeho dost a nezabrzdíme nejprve na fyzické úrovni, ztrácíme jakoukoliv šanci ulevit si psychicky. Propast mezi tělem a duší se bude dále zvětšovat. Pak můžeme opakovaně „vymetat“ kurzy hloubkového mentálního čištění, aniž bychom pochopili, kde je zakopaný pes. Přesto se nic neděje. Vesmír je přátelský a co je povzbudivé - má dost času!

ZÁVĚR:

* „Když chceš změnit svět, ukliď si doma.“

* Afirmace: „Vědomě se vzdávám závislostí, které mě energeticky vyčerpávají.“

   „Snadno a s lehkostí se zbavuji všeho, co je mi na cestě životem přítěží.“

* KRYON: „Drazí, nesmírně vás milujeme. Jsme stále s vámi. Nic nepotřebujete.

   Už vším jste. Jste božská velkolepost, dokonalost a nedotknutelnost. Vězte, že

   MISTROVSTVÍ NEREAGUJE. MISTROVSTVÍ POZORUJE. A TO JSTE VY.“

* Od teď už žádné „ale…“

   „Když se vzdáme „ale…“, přijde nenadálé… Nové, čerstvé, tvůrčí,

    jak potůček zurčí - čistý, svěží, zvonivý - je tu radost (na chvíli)…“

      Jana (31. 1. 2022)