Květnové Kamenačky-1

opět Vás obtěžujeme přílohou, s jejíž pomocí se pokoušíme udržovat kontakty „širší rodiny“ (podobně zaměřených). Někoho mohou následující řádky i oslovit - a v tom je jejich smysl. Opakované čtení poskytuje jiné úhly pohledů a odkrývá (co je tou nudou) zakryté.

               Když jsme v kontaktu, přijímáme s klidem i okolní ruch. Podle vývoje situace se možná  s některými z Vás setkáme 15. 5. v  ZŠ Kamenačky, (pokud nás pustí do školy) nebo někdy později. Aktuální sdělení najdete na https://www.sec-zeman.cz/galerie-akci-2021/

               Srdečně zdraví Jana a Vladimír

Květnové Listy z Kamenaček – 1.  (5. 5. 2021)  (Zdokonalujme noření do svého středu sebedotazováním:  „Kdo jsem?“)

*/ UVEDENÍ (co se to děje?). Denně si uvědomujeme „přetlačovanou sil“ ve střídání epoch. Východiska ze zmatků hledáme a nacházíme v poznávání kvantových aktivit, které jsou formou duševní hygieny (zdraví). Naše opakované informace o výměně epoch (i jejich PDG) a dimenzích žití (3D a MultiD) byly mnohými přijímány jako „dekorace“ (přestože jsou pro pochopení zásadní). Jsme vychováni očekávat rychlé a stručné návody, programy, žádné větší filozofování. Ovšem takto jednoduchá „linearita“ myšlení je pozůstatkem zanikající epochy. Prožíváme stálou konfrontaci silně se bránícího starého a slabě, nejasně vyhlížejícího nového. Často lidi udivujeme opakováním, jak významné je se sebou hovořit a být ve chvílích kvantování naivní jako dítě. To proto, že kvantová kreativita je metoda podobná dávným obřadům mnoha náboženských směrů. (Nevztahujte však informace o kvantování k žádné církvi, podobné není stejné!) Kvantování totiž bylo užíváno lidmi dávno před vznikem náboženských celků. Je nástrojem k úpravám myšlení, podobně jako většina modliteb. Mnozí přátelé se neradi zabývají přemýšlením (i když okolí i sobě předstírají, že ví o síle myšlenek jako základu utváření reality)… Do poznávání kvantování se proto nořme hluboce, jako do upřímné modlitby – pak je účinné. Připomínejme si svoji jedinečnost a upravujme si svoje postupy pro „já jsem“.

*/ O ROVNOVÁZE. (Ruší jí strach, že o /něco/ přijdu, boj za něco i proti něčemu/někomu/, chytračení /vyčůranost/..). Naše vnímání dějů bývá povrchní, líbivé, snadné (pokud možno bezpracné). Tak nás formuje (naše 3D) kultura. Souhlasně pokýváme hlavou i nad sdělením, že elementární zpevňující hodnotou žití je ROVNOVÁHA protikladů, ale nedokážeme ji přijmout a prožít v srdci. Jde však o jeden ze základních jinotajů života. Rovnováha – vyváženost je nosným prvkem každého systému, který udržuje stabilitu jeho entity (jsoucnosti). Jak? Vede k vnímání celku – i s rovnocennou, vyvažující silou opačné polarity. Ukazuje, jak druhá strana (i když „se nám nelíbí“) dotváří celý jev. Tak nás učí nebýt „stranickými“ v politice ani v ostatním žití. (Nekonejme „jen pro jedno“.). Zaručuje vyváženost a právě uprostřed vyvážených sil můžeme nacházet svoje čisté „JÁ“, oproštěné od závislostí.  (Příklad: když nás něco (v těle) bolí nebo je nám odporné, přijměme bolest i odpor do středu svého nitra. Vnímejme, jak systém vyrovnává i to nelibé. Bojíme se něčeho? Dokažme i to obávané přijmout jako druhou polaritu vyššího celku „já jsem“.) Cokoliv, co se nám přihodí, je nejlepší ze všech současných možností, protože právě TO jsme se (naladěním své mysli) rozhodli přijmout. Stručně: Učme se stoupat z nízkého egoistického pohledu k uvědomování si vyšších, nadosobních souvislostí. Dokážeme tak všechno vnímat jako projev vyrovnávání vyššího systému (ani jej nemusíme úplně pochopit).  

Z rovnováhy systému osobnosti také vyplývá, že systém „mého já“ bude změny vyrovnávat. Pocítíme to v různých částech těla. Někdy jako bolest, jindy absenci stability nebo chvilkovou tělesnou indispozici, třeba i poruchu rovnováhy, nadměrnou tělesnou euforii, vnitřní potíže aj. Přijmeme-li indispozici, ona vyrovnáním odezní, protože vědomí je základní nástroj pro utváření tělesných stavů.

*/ O TVOŘENÍ. TO, JAK BUDE ZÁMĚR NAPLNĚN (vnímám to v nitru srdce), závisí zcela na nastavení MÉHO vědomí v čase konání. Jsme prvky kvantového pole. Pole elementů obsahuje úplně všechno, po čem toužíme a co potřebujeme. Každý „tam“ může dosáhnout naprogramováním svých myšlenek. Otevřeme – li nitro Stvořiteli, dokážeme vytvořit vše, co si umíme představit. Otevření prospěje představa cest jako „zatemněných oken“ či „zamčených dveří“, které postupně „otevíráme“. Jsou to velmi jemné filtry (cit, soucit, vděk, ocenění…), které jsme (ve 3D) naučeni podceňovat, přestože ovlivňují všechny životní situace. Filtry ladíme každý individuálně tím, čím plníme vědomou mysl (vize ladícího točítka rádia). (Pokaždé se nemusí zadařit, někdy jsem z děje odsunut, prioritu má „vyšší záměr Stvořitele“, až po něm budu přijat.) Příklady formulací: (co chci: „dovoluji si přijmout“. Co nechci: „zbavuji se potřeby – závislosti na..“) Je to doporučený rámec, každý jej formuluje a realizuje individuálně. Je nutné nečekat a požádat (Innate). Síla citového prožitku (v „alfa“) je mnohem větší než síla slov. Jemný dotyk prstů (na hrudní kost, bolavý kloub…) soustředí mysl na část těla, kam vložíme záměr „dobré, zdárné konání…“.  Program synchronicity vytvoří v poli shluk – soubor variant řešení - od nejméně výhodného až po absolutně výhodné.  Dobře „ladí“ optimismus a víra v čistotu záměru … Výběr horších variant programuje strach a nedůvěra. (Víra = úspěch; nevíra = neúspěch, zapříčiněný mým temným nitrem.) 

Vědomá mysl je vše! „Hrajeme“ ve svém vlastním „filmu“ a současně jsme diváky. Neodporujme božství. Nic není špatně. Někdy jsme jen „odsunuti“. Nedaří se? Odešlete vzkaz „nezdaru“: „Nic se neděje, moje světlo tě vyrovnává“.

Hodně světla přejí Jana a Vladimír                      ( https://www.sec-zeman.cz/galerie-akci-2021/ )

„Volám vás, andělé, na nebesích, k milosti vyzývám, v modlitbách svých. Držte mě vysoko, ať nadhled mám - na zmatky vezdejší se usmívám …“